Už jste slyšeli pojem „Cohousing“? Ne?! Nezoufejte, rozhodně nejste sami. V tomto článku vám představíme parametry tohoto typu bydlení, jeho výjimečnost a zvláštnost.

Cohousing bychom mohli v kostce přeložit jako společné nebo komunitní bydlení. Jde vlastně o sousedské prostředí, v němž jsou hlavními myšlenkami spolupráce, naslouchání a mezilidské vztahy. To vše ovšem při zachování vlastní nezávislosti a osobitosti.

Celý systém cohousingového bydlení je vlastně velice prostý. Každý člen, rodina či domácnost mají svou vlastní bytovou jednotku, v níž zcela nezávisle bydlí. Avšak společné prostory jsou uzpůsobeny k tomu, aby byly vhodné ke společnému životu, ke sdílení. Ideálem proto je, vytvořit takovou komunitu, která bude vzájemně spolupracovat a vytvářet sousedské prostředí.

Z výše uvedených slov je jasné, že cohousing tvoří alternativu k panelákovému bydlení, kde se sousedé ani neznají navzájem. Z anonymního bydlení se v případě cohousingu stává prostředí, plné vzájemných interakcí, spolupráce a kontaktů. Díky těmto vlastnostem může komunita zastoupit nejenom chybějící sociální a společenské funkce, ale dokáže si pomoci i v dalších oblastech, jakými jsou například hlídání malých dětí, doučování školáků, komunitní zahradničení, společné vaření, udržování klidu, pořádku či bezpečnosti.

Hierarchie prostorů je důležitou součástí cohousingu

K tomu, aby mohl cohousing fungovat, je nutné dodržet hierarchii prostorů. To znamená, oddělit od sebe soukromý, polosoukromý, společný a poloveřejný nebo veřejný prostor. Cohousing v ideálním případě vzniká už na papíře projektanta. Je-li zájem na fungování už od developerského projektu, přes tzv. jádrovou skupinu neboli společenství lidí se stejným zájem až po pozitivní postoj radnice či orgánů samosprávy, lze snadno dosáhnout dobrého fungování komunity.

Neměli bychom ovšem zaměňovat komunitní bydlení, tak jak jej známe například z domovů pro seniory nebo pro matky s dětmi s principem cohousingu. V cohousingu nenajdeme vůdce. Přestože ve společenství budou jistě lidé, starající se o ekonomiku, komunikaci s úřady, poplatky, technické zabezpečení atd., chybějící vůdce není překážkou, nýbrž předností. Veškeré potřeby a přání se řeší na základě konsensu, kde každý člen dostává prostor k sebevyjádření a pomoci. Vlastní iniciativa a participace na životě komunity je vlastně základní vlastností cohousingu.

Cohousingy běžně nacházíme v severských zemích, například v Dánsku, Německu, Nizozemsku či Švédsku nebo také v USA. U nás nemá sdílené bydlení vybudovanou tradici, přesto se pomalu dostává do povědomí veřejnosti. Ve Starém Jičíně vzniká projekt 9 pramenů, který kromě společného bydlení podporuje i zájem o ochranu přírody a trvale udržitelný rozvoj. Další cohousingové projekty vznikají v  Praze, v Říčanech nebo v okolí Olomouce.

Více informací o cohousingu naleznete na webu: http://www.cohousing.cz/